1. OLOMOUCKÁ LISTOPADOVÁ KONFERENCE

Ve dnech 3. a 4. listopadu 2011 uspořádala naše katedra konferenci Změny způsobu života a jejich sociokulturní souvislosti. Konference se kromě českých sociologů a dalších společenských vědců zúčastnili také slovenští a polští vědci.

Konference byla zahájena jednáním v plénu. Hlavní referát přednesl čestný host konference prof. Miloslav Petrusek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze s příspěvkem „Životní styl v době ‚tekuté modernity‘ jako poznaná nutnost“, ve kterém se zaměřil na životní styl moderního člověka zahlceného hlukem, světlem, barvami, pachy, vůněmi a dotyky natolik, že přestává vnímat přirozenou vůni, ztrácí potřebu intimity a studu. Jiří Šafr a Věra Patočková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR ve svém příspěvku „Proměny trávení volného času v české společnosti v uplynulých třiceti letech“ nemluvili jen o trendech trávení volného času, ale zaměřili se také na odpověď na otázku, zda v české společnosti dochází k individualizaci životních stylů, nebo stále existuje vazba životních stylů na sociální status. Markéta Sedláčková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR v příspěvku s názvem „Proměny důvěry ve společnosti“ srovnávala pojetí důvěry Niklase Luhmanna, Anthony Giddense a Adama B. Seligmana. Jadwiga Šanderová z Institutu sociálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze vystoupila s příspěvkem „‚Neviditelné‘ normy v měnící se společnosti“. Mluvila o paralelních normách, které chápe jako část „neviditelných“ norem.

Po skončení jednání v plénu se jednalo ve dvou paralelně probíhajících sekcích. První sekce byla zaměřena na problémy rodinného způsobu života a na problémy náboženství a komunity.  V této sekci vystoupila Urszula Swadźba z Univerzity v Katowicích s příspěvkem „How much tradition in modernity? Changes in lifestyles of Silesian families“. Ve svém příspěvku se věnovala výkladu základních konceptů životního stylu v sociologických teoriích, ve druhé části svého příspěvku se zabývala změnami v životních stylech slezských rodin. Martin Fafejta z Katedry sociologie a andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se ve svém příspěvku s názvem „Proměny otcovství – střídavá péče“ zaměřil na genderové stereotypy považující matku za primárního či přímo lepšího rodiče než je otec. Miluše Vítečková z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se ve svém příspěvku nazvaném „Jedna z forem rodiny postmoderní doby – nesezdané soužití párů s dětmi“ zaměřila na motivace pro život v nesezdaném soužití, do kterého se rodí děti. Jan Váně z Katedry sociologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se ve svém příspěvku „Co je komunita? Aneb má sociologie nástroje pro jejich nalezení?“ věnoval teorii komunity a způsobům, jakými můžeme komunitu zkoumat. Dušan Lužný z Katedry sociologie a andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se ve svém příspěvku nazvaném „Individualizace náboženského života a ‚zneviditelnění’ náboženství“ zaměřil na nové formy náboženství i na náboženské představy, které jsou neviditelné pro společenské vědce, kteří se náboženstvím zabývají. Juraj Skačan z Filozofické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre se ve svém příspěvku „Dokážeme eště vystáť naše duchovné JA?“ zaměřil na existenciální otázky člověka.

Druhá sekce byla zaměřena na problémy politiky a občanské participace kromě příspěvku Moniky Źak, který byl věnován volnočasovým aktivitám policistů a Eriky Kováčové, který se zabýval proměnami vztahu lidí ke smrti.

Příspěvek Martina Volka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze nazvaný „Proměna racionality reprezentace“ poukázal na přesun orientace z komplexních politických ideologií a programů na veřejně prezentovaný obraz politika jako člověka s určitými osobními a rodinnými charakteristikami, které určují budoucí politická rozhodnutí. Daniela Ježovicová z Fakulty politických věd a mezinárodních vztahů Univerzity Mateje Bela v Banskej Bystrici se zabývala „Reflexiou sociálnokulturných zmien v súčasnom konzervatizme“. Uvedla základní principy ideologie konzervatismu. „Demokratizace politiky a organizací“ byla předmětem vystoupení Tomáše Dvořáka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Jeho příspěvek upozornil na trend demokratizace politiky a organizací – přímou demokracii. Mária Adamcová z Fakulty verejnej politiky a verejnej správy Vysoké školy v Sládkovičove uvedla téma „Tvorba verejnej politiky a občianska participácia“. Zabývala se klasifikací občanské participace a identifikovala její úlohu v rámci fází procesu tvorby veřejné politiky. Monika Źak z Univerzity v Katowicích se ve svém příspěvku „Influence of professional environment on style of life on example of policemen” zabývala typy profesionální orientace polských policistů. Příspěvek Eriky Kováčové z Katedry kulturológie Filozofické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre „Nekrotainment” se zabýval proměnami vztahu lidí ke smrti. Zabývala se především nabídkou pohřebních organizací, které vnášejí do pohřebních obřadů prvky show – úpravou zevnějšku zemřelého, výběrem pohřebních prostředků atd. 

 

Konference pokračovala druhý den jednáním v dalších dvou sekcích.

První sekce byla zaměřena na problém pornografie, farmaceutických inovací a na životní způsob dětí a mládeže.

Jan Kalenda z Katedry sociologie a andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve svém příspěvku s názvem „Na prahu ‚Pornotopie‘ aneb návrat do Pompejí“ mluvil o roli pornografie v současné společnosti a o její vědeckovýzkumné reflexi. Karel Čada z Institutu sociálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze vystoupil s příspěvkem „Dopady farmaceutických inovací na lidskou identitu a způsob života“. Autor příspěvku se zaměřil na dopady lékových inovací (Prozac, Viagra, Paxil) na lidskou identitu a způsob života. Uvedené tři léky dávají člověku možnost dostat pod kontrolu to, co bylo dosud chápáno jako přirozené: náladu, sexuální vzrušení. Vlasta Dúbravová z Katedry etickej a občianskej výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě vystoupila s příspěvkem „Vzdelávanie učiteĺov a změny v  spôsobe života dnešných detí“. V příspěvku představila výsledky výzkumné studie týkající se nově se vynořujících potřeb dětí na Slovensku. Vlasta Hochelová z Katedry žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre se ve svém příspěvku s názvem „Životný štýl mladých ľudí. Osamelosť uprostred informačného a komunikačného ruchu“ zaměřila na to, že navzdory velkému spektru komunikačních prostředků dominuje v moderní digitalizované společnosti osamělost.

 

Druhá sekce byla zaměřena na spotřební životní styl, na životní styl v rámci organizace, na aplikovaný sociální konstruktivismus a na problém sociálního vyloučení.       

Příspěvek Aloise Surynka z Vysoké školy ekonomické v Praze nazvaný „Životní styl jako marketingová kategorie v ATS managementu“ se autor zaměřil na psychologické aspekty životního stylu, když identifikoval typy spotřebního chování a jejich vztah k životnímu stylu. Veronika Gigalová z Katedry sociologie a andragogiky Filozofické fakulty v Olomouci se ve svém příspěvku „Životní cyklus organizací jako aplikační nástroj zavedení vhodné manažerské techniky“ zabývala vztahem stylů řízení a typem zaměstnanců v různých fázích života organizací. Jiří Kabele z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze přednesl příspěvek na téma „Aplikovaný sociální konstruktivismus“. Podle Kabeleho sociální konstruktivismus odhaluje aktéry, podmínky a postupy, jimiž je vytvářena realita. Aplikace tohoto vědění pak reflexivně a strategicky vytváří sociální světy. „Turizmus ako faktor sociokultúrnej zmeny“ byl předmětem vystoupení Ivana Chorváta z Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici. Na datech z mezinárodních srovnání poukázal na rozdíly mezi evropskými zeměmi z hlediska času stráveného cestováním za hranice vlastní země. Daniel Topinka z Katedry sociologie a andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se ve svém vystoupení zabýval „Proměnami života v sociálně vyloučených místech moravských měst“. Na příkladě Brna demonstroval, že vyloučená místa se nemusí nacházet jen na periferii měst, ale mohou být situována přímo v jejich centrech. Tomáš Kobes z Katedry sociologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se ve svém příspěvku nazvaném „Jak Laco do osady přišel. Změny způsobu života v marginalizovaném prostředí“ zaměřil na osudy jednoho z obyvatel romské osady na východním Slovensku, který se stal reprezentantem své komunity.

temata sociologie nabozenstvipodzimní sociologická konferenceField Research in AnthropologyReligionistická konference 2017Anthropology Refugees Public ImaginarySystematizované odborné praxeLaboratoř sociálněvědních výzkumůZahraničí KSOCStudijní oboryStuduj na UPŽurnál onlineFB KSAStuduj andragogikuStuduj antropologiiStuduj sociologiiStuduj religionistiku
Aktualizováno: 29. 9. 14, vytvořeno: 24. 11. 11,

Přihlásit

Pro přihlášení na web zadejte svoje uživatelské jméno a heslo: