Bakalářské studium oboru Religionistika

Religionistika

Obor: dvouoborové bakalářské studium, délka studia 3 roky

S čím lze obor kombinovat: Obor lze kombinovat s kterýmkoliv oborem na FF UP

Informace o oboru: doc. Mgr. Tomáš Bubík, Ph.D., Olomouc, tř. Svobody 26 (e-mail: dusan.luzny@upol.cz)

Charakteristika oboru

Religionistika patří k moderním vědním disciplínám a její počátky sahají do 2. poloviny 19. století. Tradičně je rozvíjena především v zemích jako jsou Holansko, Francie, Anglie a Švédsko. V České republice byla poprvé etablována v meziválečném období a posléze opětovně v období po roce 1990. Religionistika jako věda o náboženství zkoumá pomocí moderních vědních metod náboženství v plurálu, tedy nezkoumá jen jedno náboženství, ale rozličné náboženské tradice v minulosti a přítomnosti, včetně soudobé netradiční religiozity, ale i ateismu a bezvěrectví. Jedná se o sekulární, nenábožensky orientovanou vědu, čímž se také liší od teologie, a proto je jejím přirozeným místem světská, necírkevní, zpravidla filozofická fakulta. To vyplývá i z její teoretické a metodologické báze, jež je bytostně interdisciplinární a její páteř sestává z historicko-lingvistického, antropologického, psychologického, sociologického, a v posledním desetiletí rovněž i kognitivního přístupu k náboženství. Sekulární výzkum náboženství v současnosti považujeme za důležitý hned z několika důvodů: 1) sílící význam náboženství a nábožensky motivovaného jednání v soudobých společnostech; 2) mohutné migrační vlny odlišných etnik a národů směřujících do Evropy; 3) důležitost odborné připravenosti na společenské i hodnotové změny s tím spojené. Studentům tohoto oboru jsou předkládány poznatky o jednotlivých náboženských tradicích, zvláště pak o křesťanství, islámu, judaizmu a buddhismu (ale i hinduismu, konfucianismu či nových náboženských hnutí), které jsou také základem oborového kurikula a jsou studovány především ze sociologické a antropologické perspektivy. Současně je věnována značná pozornost kritické historické reflexi samotného oboru religionistika, která poukáže na podmíněnost dobových vědeckých přístupů k náboženství a osvětlí měnící se paradigmata této vědy.

Vzdělávací cíle

Cíle religionistiky jakožto vědního oboru jsou ryze poznávací ve snaze vysvětlit, a to zejména sekulární části společnosti, biologické, společensko-kulturní a psychologické podmíněnosti náboženského chování jednotlivce či skupiny. Religionistika podává poznatky nikoli o jedné, ale o řadě vybraných náboženských tradic. Poskytuje znalost dějin jednotlivých náboženství, podob věření, rituálů, mravních norem a zvyků, povahy a podoby náboženských autorit, struktury náboženských společenství, vztahů jednotlivých tradic k poznání, vědě, přírodě, kultuře či politice. Tyto znalosti, nabyté zejména prostřednictvím historického, antropologického, sociologického, psychologického či kognitivního přístupu, poskytují absolventovi ucelený a komplexní pohled na náboženství. Takto nabyté vzdělání poskytuje možnost uplatňovat nezaujaté pochopení náboženských jevů, chování a víry v historických i soudobých společnostech. Umožňuje také objektivněji analyzovat rizika a případná nebezpečí, která pramení z mezikulturních a mezináboženských kontaktů. Kromě toho si absolvent osvojí, jak poučeně náboženské jevy nejen vysvětlovat, ale současně, jak jim i porozumět, respektovat odlišné životní názory, zvyky a hodnoty. Vzhledem k rychle se měnící povaze moderních společností lze právě tzv. zdatnost hodnotové komparace, respektu a tolerance považovat za jednu z klíčových dovedností absolventa. Současně jsou absolventi dobře obeznámeni s povahou soudobého bezvěrectví a ateizmu, což jim umožní napomáhat rozptylovat obavy jednotlivců či skupin všude tam, kde vznikají nedorozumění, antipatie a rizika pro případné konflikty mezi sekulární a náboženskou částí společnosti.

Profil absolventa

V rámci vzdělanostní společnosti může být absolvent tohoto oboru na trhu práce nepochybně úspěšný. Nabízí se spektrum profesí, kde je religionistická kvalifikace důležitá. Religionista/religionistka se mohou uplatnit jako odborní pracovníci v následujících oblastech: 1) v neziskových organizacích jako jsou humanitární organizace, nadace, charity, diakonie, církve či náboženské společnosti, neboť může jako konzultant a odborník na náboženskou problematiku poskytnout řadu cenných poznatků týkajících se názorů, zvyků a hodnot potřebných lidí; 2) v těch sférách státní správy, které mají na starosti např. migrační politiku zejména z tzv. třetích zemí; 3) ve sdělovacích prostředcích, které bohužel často zkreslují medializovaný problém z důvodu neznalosti religionistické problematiky; 4) v ekonomickém sektoru, neboť znalosti religionistické povahy mohou v globální ekonomice napomáhat cílenější firemní strategii v oblasti výroby, reklamy či prodeje nabízených produktů.

 

 

 

Nahoru

temata sociologie nabozenstvipodzimní sociologická konferenceField Research in AnthropologyReligionistická konference 2017Anthropology Refugees Public ImaginarySystematizované odborné praxeLaboratoř sociálněvědních výzkumůZahraničí KSOCStudijní oboryStuduj na UPŽurnál onlineFB KSAStuduj andragogikuStuduj antropologiiStuduj sociologiiStuduj religionistiku
Aktualizováno: 2. 11. 15, vytvořeno: 2. 11. 15,

Přihlásit

Pro přihlášení na web zadejte svoje uživatelské jméno a heslo: