1. OLOMOUCKÁ LISTOPADOVÁ KONFERENCE

Ve dnech 3. a 4. listopadu 2011 uspořádala naše katedra konferenci Změny způsobu života a jejich sociokulturní souvislosti. Konference se kromě českých sociologů a dalších společenských vědců zúčastnili také slovenští a polští vědci.

Konference byla zahájena jednáním v plénu. Hlavní referát přednesl čestný host konference prof. Miloslav Petrusek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze s příspěvkem „Životní styl v době ‚tekuté modernity‘ jako poznaná nutnost“, ve kterém se zaměřil na životní styl moderního člověka zahlceného hlukem, světlem, barvami, pachy, vůněmi a dotyky natolik, že přestává vnímat přirozenou vůni, ztrácí potřebu intimity a studu. Jiří Šafr a Věra Patočková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR ve svém příspěvku „Proměny trávení volného času v české společnosti v uplynulých třiceti letech“ nemluvili jen o trendech trávení volného času, ale zaměřili se také na odpověď na otázku, zda v české společnosti dochází k individualizaci životních stylů, nebo stále existuje vazba životních stylů na sociální status. Markéta Sedláčková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR v příspěvku s názvem „Proměny důvěry ve společnosti“ srovnávala pojetí důvěry Niklase Luhmanna, Anthony Giddense a Adama B. Seligmana. Jadwiga Šanderová z Institutu sociálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze vystoupila s příspěvkem „‚Neviditelné‘ normy v měnící se společnosti“. Mluvila o paralelních normách, které chápe jako část „neviditelných“ norem.

Po skončení jednání v plénu se jednalo ve dvou paralelně probíhajících sekcích. První sekce byla zaměřena na problémy rodinného způsobu života a na problémy náboženství a komunity.  V této sekci vystoupila Urszula Swadźba z Univerzity v Katowicích s příspěvkem „How much tradition in modernity? Changes in lifestyles of Silesian families“. Ve svém příspěvku se věnovala výkladu základních konceptů životního stylu v sociologických teoriích, ve druhé části svého příspěvku se zabývala změnami v životních stylech slezských rodin. Martin Fafejta z Katedry sociologie a andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se ve svém příspěvku s názvem „Proměny otcovství – střídavá péče“ zaměřil na genderové stereotypy považující matku za primárního či přímo lepšího rodiče než je otec. Miluše Vítečková z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se ve svém příspěvku nazvaném „Jedna z forem rodiny postmoderní doby – nesezdané soužití párů s dětmi“ zaměřila na motivace pro život v nesezdaném soužití, do kterého se rodí děti. Jan Váně z Katedry sociologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se ve svém příspěvku „Co je komunita? Aneb má sociologie nástroje pro jejich nalezení?“ věnoval teorii komunity a způsobům, jakými můžeme komunitu zkoumat. Dušan Lužný z Katedry sociologie a andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se ve svém příspěvku nazvaném „Individualizace náboženského života a ‚zneviditelnění’ náboženství“ zaměřil na nové formy náboženství i na náboženské představy, které jsou neviditelné pro společenské vědce, kteří se náboženstvím zabývají. Juraj Skačan z Filozofické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre se ve svém příspěvku „Dokážeme eště vystáť naše duchovné JA?“ zaměřil na existenciální otázky člověka.

Druhá sekce byla zaměřena na problémy politiky a občanské participace kromě příspěvku Moniky Źak, který byl věnován volnočasovým aktivitám policistů a Eriky Kováčové, který se zabýval proměnami vztahu lidí ke smrti.

Příspěvek Martina Volka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze nazvaný „Proměna racionality reprezentace“ poukázal na přesun orientace z komplexních politických ideologií a programů na veřejně prezentovaný obraz politika jako člověka s určitými osobními a rodinnými charakteristikami, které určují budoucí politická rozhodnutí. Daniela Ježovicová z Fakulty politických věd a mezinárodních vztahů Univerzity Mateje Bela v Banskej Bystrici se zabývala „Reflexiou sociálnokulturných zmien v súčasnom konzervatizme“. Uvedla základní principy ideologie konzervatismu. „Demokratizace politiky a organizací“ byla předmětem vystoupení Tomáše Dvořáka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Jeho příspěvek upozornil na trend demokratizace politiky a organizací – přímou demokracii. Mária Adamcová z Fakulty verejnej politiky a verejnej správy Vysoké školy v Sládkovičove uvedla téma „Tvorba verejnej politiky a občianska participácia“. Zabývala se klasifikací občanské participace a identifikovala její úlohu v rámci fází procesu tvorby veřejné politiky. Monika Źak z Univerzity v Katowicích se ve svém příspěvku „Influence of professional environment on style of life on example of policemen” zabývala typy profesionální orientace polských policistů. Příspěvek Eriky Kováčové z Katedry kulturológie Filozofické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre „Nekrotainment” se zabýval proměnami vztahu lidí ke smrti. Zabývala se především nabídkou pohřebních organizací, které vnášejí do pohřebních obřadů prvky show – úpravou zevnějšku zemřelého, výběrem pohřebních prostředků atd. 

 

Konference pokračovala druhý den jednáním v dalších dvou sekcích.

První sekce byla zaměřena na problém pornografie, farmaceutických inovací a na životní způsob dětí a mládeže.

Jan Kalenda z Katedry sociologie a andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve svém příspěvku s názvem „Na prahu ‚Pornotopie‘ aneb návrat do Pompejí“ mluvil o roli pornografie v současné společnosti a o její vědeckovýzkumné reflexi. Karel Čada z Institutu sociálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze vystoupil s příspěvkem „Dopady farmaceutických inovací na lidskou identitu a způsob života“. Autor příspěvku se zaměřil na dopady lékových inovací (Prozac, Viagra, Paxil) na lidskou identitu a způsob života. Uvedené tři léky dávají člověku možnost dostat pod kontrolu to, co bylo dosud chápáno jako přirozené: náladu, sexuální vzrušení. Vlasta Dúbravová z Katedry etickej a občianskej výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě vystoupila s příspěvkem „Vzdelávanie učiteĺov a změny v  spôsobe života dnešných detí“. V příspěvku představila výsledky výzkumné studie týkající se nově se vynořujících potřeb dětí na Slovensku. Vlasta Hochelová z Katedry žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre se ve svém příspěvku s názvem „Životný štýl mladých ľudí. Osamelosť uprostred informačného a komunikačného ruchu“ zaměřila na to, že navzdory velkému spektru komunikačních prostředků dominuje v moderní digitalizované společnosti osamělost.

 

Druhá sekce byla zaměřena na spotřební životní styl, na životní styl v rámci organizace, na aplikovaný sociální konstruktivismus a na problém sociálního vyloučení.       

Příspěvek Aloise Surynka z Vysoké školy ekonomické v Praze nazvaný „Životní styl jako marketingová kategorie v ATS managementu“ se autor zaměřil na psychologické aspekty životního stylu, když identifikoval typy spotřebního chování a jejich vztah k životnímu stylu. Veronika Gigalová z Katedry sociologie a andragogiky Filozofické fakulty v Olomouci se ve svém příspěvku „Životní cyklus organizací jako aplikační nástroj zavedení vhodné manažerské techniky“ zabývala vztahem stylů řízení a typem zaměstnanců v různých fázích života organizací. Jiří Kabele z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze přednesl příspěvek na téma „Aplikovaný sociální konstruktivismus“. Podle Kabeleho sociální konstruktivismus odhaluje aktéry, podmínky a postupy, jimiž je vytvářena realita. Aplikace tohoto vědění pak reflexivně a strategicky vytváří sociální světy. „Turizmus ako faktor sociokultúrnej zmeny“ byl předmětem vystoupení Ivana Chorváta z Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici. Na datech z mezinárodních srovnání poukázal na rozdíly mezi evropskými zeměmi z hlediska času stráveného cestováním za hranice vlastní země. Daniel Topinka z Katedry sociologie a andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se ve svém vystoupení zabýval „Proměnami života v sociálně vyloučených místech moravských měst“. Na příkladě Brna demonstroval, že vyloučená místa se nemusí nacházet jen na periferii měst, ale mohou být situována přímo v jejich centrech. Tomáš Kobes z Katedry sociologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se ve svém příspěvku nazvaném „Jak Laco do osady přišel. Změny způsobu života v marginalizovaném prostředí“ zaměřil na osudy jednoho z obyvatel romské osady na východním Slovensku, který se stal reprezentantem své komunity.

podzimní sociologická konferenceField Research in AnthropologyReligionistická konference 2017Anthropology Refugees Public ImaginaryHodnoty a normy v pozdně moderní společnostiSystematizované odborné praxeLaboratoř sociálněvědních výzkumůZahraničí KSOCStudijní oboryStuduj na UPŽurnál onlineFB KSAStuduj andragogikuStuduj antropologiiStuduj sociologiiStuduj religionistiku
Aktualizováno: 29. 9. 14, vytvořeno: 24. 11. 11,

Přihlásit

Pro přihlášení na web zadejte svoje uživatelské jméno a heslo: