Bakalářské studium oboru Religionistika

Religionistika

Obor: dvouoborové bakalářské studium, délka studia 3 roky

S čím lze obor kombinovat: Obor lze kombinovat s kterýmkoliv oborem na FF UP

Informace o oboru: doc. Mgr. Tomáš Bubík, Ph.D., Olomouc, tř. Svobody 26 (e-mail: dusan.luzny@upol.cz)

Charakteristika oboru

Religionistika patří k moderním vědním disciplínám a její počátky sahají do 2. poloviny 19. století. Tradičně je rozvíjena především v zemích jako jsou Holansko, Francie, Anglie a Švédsko. V České republice byla poprvé etablována v meziválečném období a posléze opětovně v období po roce 1990. Religionistika jako věda o náboženství zkoumá pomocí moderních vědních metod náboženství v plurálu, tedy nezkoumá jen jedno náboženství, ale rozličné náboženské tradice v minulosti a přítomnosti, včetně soudobé netradiční religiozity, ale i ateismu a bezvěrectví. Jedná se o sekulární, nenábožensky orientovanou vědu, čímž se také liší od teologie, a proto je jejím přirozeným místem světská, necírkevní, zpravidla filozofická fakulta. To vyplývá i z její teoretické a metodologické báze, jež je bytostně interdisciplinární a její páteř sestává z historicko-lingvistického, antropologického, psychologického, sociologického, a v posledním desetiletí rovněž i kognitivního přístupu k náboženství. Sekulární výzkum náboženství v současnosti považujeme za důležitý hned z několika důvodů: 1) sílící význam náboženství a nábožensky motivovaného jednání v soudobých společnostech; 2) mohutné migrační vlny odlišných etnik a národů směřujících do Evropy; 3) důležitost odborné připravenosti na společenské i hodnotové změny s tím spojené. Studentům tohoto oboru jsou předkládány poznatky o jednotlivých náboženských tradicích, zvláště pak o křesťanství, islámu, judaizmu a buddhismu (ale i hinduismu, konfucianismu či nových náboženských hnutí), které jsou také základem oborového kurikula a jsou studovány především ze sociologické a antropologické perspektivy. Současně je věnována značná pozornost kritické historické reflexi samotného oboru religionistika, která poukáže na podmíněnost dobových vědeckých přístupů k náboženství a osvětlí měnící se paradigmata této vědy.

Vzdělávací cíle

Cíle religionistiky jakožto vědního oboru jsou ryze poznávací ve snaze vysvětlit, a to zejména sekulární části společnosti, biologické, společensko-kulturní a psychologické podmíněnosti náboženského chování jednotlivce či skupiny. Religionistika podává poznatky nikoli o jedné, ale o řadě vybraných náboženských tradic. Poskytuje znalost dějin jednotlivých náboženství, podob věření, rituálů, mravních norem a zvyků, povahy a podoby náboženských autorit, struktury náboženských společenství, vztahů jednotlivých tradic k poznání, vědě, přírodě, kultuře či politice. Tyto znalosti, nabyté zejména prostřednictvím historického, antropologického, sociologického, psychologického či kognitivního přístupu, poskytují absolventovi ucelený a komplexní pohled na náboženství. Takto nabyté vzdělání poskytuje možnost uplatňovat nezaujaté pochopení náboženských jevů, chování a víry v historických i soudobých společnostech. Umožňuje také objektivněji analyzovat rizika a případná nebezpečí, která pramení z mezikulturních a mezináboženských kontaktů. Kromě toho si absolvent osvojí, jak poučeně náboženské jevy nejen vysvětlovat, ale současně, jak jim i porozumět, respektovat odlišné životní názory, zvyky a hodnoty. Vzhledem k rychle se měnící povaze moderních společností lze právě tzv. zdatnost hodnotové komparace, respektu a tolerance považovat za jednu z klíčových dovedností absolventa. Současně jsou absolventi dobře obeznámeni s povahou soudobého bezvěrectví a ateizmu, což jim umožní napomáhat rozptylovat obavy jednotlivců či skupin všude tam, kde vznikají nedorozumění, antipatie a rizika pro případné konflikty mezi sekulární a náboženskou částí společnosti.

Profil absolventa

V rámci vzdělanostní společnosti může být absolvent tohoto oboru na trhu práce nepochybně úspěšný. Nabízí se spektrum profesí, kde je religionistická kvalifikace důležitá. Religionista/religionistka se mohou uplatnit jako odborní pracovníci v následujících oblastech: 1) v neziskových organizacích jako jsou humanitární organizace, nadace, charity, diakonie, církve či náboženské společnosti, neboť může jako konzultant a odborník na náboženskou problematiku poskytnout řadu cenných poznatků týkajících se názorů, zvyků a hodnot potřebných lidí; 2) v těch sférách státní správy, které mají na starosti např. migrační politiku zejména z tzv. třetích zemí; 3) ve sdělovacích prostředcích, které bohužel často zkreslují medializovaný problém z důvodu neznalosti religionistické problematiky; 4) v ekonomickém sektoru, neboť znalosti religionistické povahy mohou v globální ekonomice napomáhat cílenější firemní strategii v oblasti výroby, reklamy či prodeje nabízených produktů.

 

 

 

To top

podzimní sociologická konferenceField Research in AnthropologyReligionistická konference 2017Anthropology Refugees Public ImaginaryHodnoty a normy v pozdně moderní společnostiZahraničí KSOCFB KSAStuduj andragogikuStuduj antropologiiStuduj sociologiiStuduj religionistiku
Aktualizováno: 2. 11. 15, vytvořeno: 2. 11. 15,

User login

Enter your username and password here in order to log in on the website: