Proměny způsobu života a modernizační procesy v mikroregionu Hlučínsko

Proměny způsobu života a modernizační procesy v mikroregionu Hlučínsko

Trvání projektu: 1. 2. 2013 – 31. 12. 2015

Řešitelka projektu: PhDr. Helena Kubátová, Ph.D.

Výsledky projektu a naplnění cílů

V souladu se standardním projektem jsme provedli jak kvalitativní výzkum na Hlučínsku, tak reprezentativní kvantitativní výzkum na Hlučínsku a v České republice. V rámci analýzy kvalitativních dat jsme vytvořili societální model proměn a stability způsobu života na Hlučínsku v kontextu intervenujících modernizačních procesů. Abychom mohli provést mezinárodní komparaci, data z kvantitativního šetření jsme spojili s datovými soubory z evropských výzkumů ESS6 (2012) a EVS4 (2008). Výsledky komparace ukazují výraznou specifičnost hodnotového světa Hlučíňanů, a to jak ve srovnání s českou populací, tak s širším evropským kontextem.

Dosud publikované výstupy:  

Jimp

Anýžová, Petra. Srovnatelnost Schwartzovy hodnotové škály v mezinárodních datech. Sociologický časopis, 2014, 50, s. 547–580. Full text

Znebejánek, František. Proměny způsobu života na Hlučínsku. Sociológia, 2014, 46, s. 434–453. Full text

Jsc

Kubátová, Helena. Collective Memory and Collective Identity of Hlučín Region Inhabitants in the 20th Century. Historická sociologie, 2016, č. 1, s. 11–32. Full text

Kubátová, Helena. Proměny způsobu života na Hlučínsku v mezigenerační perspektivě. Český lid, 2014, 101, s. 209–231. Full text

Roubal, Ondřej. The cult of the moment as a new postmodern religion. European Journal of Science and Theology, 2014, Vol. 10, Suppl. 1, s. 111–120.  Full text

Roubal, Ondřej. Policy of Life Chances and Policy of Life Styles under the Conditions of Consumer Culture. European Journal of Science and Theology, December 2015, Vol. 11, No. 6, s. 111–120. Full text

B (odborná kniha)

Anýžová, Petra. Srovnatelnost postojových škál v komparativním výzkumu. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2015.

Kubátová, Helena a kol. Mezigenerační proměny způsobu života na Hlučínsku. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2015.

C (kapitola v odborné knize)

Kubátová, Helena. Ways of Life in the Late Modernity. In Kubátová, Helena (eds.) Ways of Life in the Late Modernity. Olomouc, Vydavatelství univerzity Palackého 2013, s. 9–31.

D (článek ve sborníku WOS)

Roubal, Ondřej. Indentity and Issues Concerning Subjective Experience of Happiness as Part of the Young Generation’s Way of Life. In Matúš, Jozef, Petranová, Dana (eds.) Marketing Identity. Design that Sells. Trnava: Univerzita Cyrila a Metoděje, 2013, s. 215–231.  Full text

Roubal, Ondřej. Predatory and alternative hedonism – from Self-destruction to voluntary modesty. InMatúš, Jozef, Petranová, Dana (eds.) Marketing Identity. Explosion of Innovations. Trnava: Univerzita Cyrila a Metoděje, 2014, s. 183–197.  Full text

V  tisku máme jeden odborný článek Jsc ajednu monografii:

Znebejánek, František. Proměny hodnotových orientací obyvatel Hlučínska. Historická sociologie, 2016, č. 2.

Zich, František, Anýžová, Petra a kol. Konfrontace hodnot v pozdní modernitě: Česko a Hlučínsko v evropském kontextu. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2016.  

Jedna monografie a jeden článek Jsc jsou v recenzním řízení.   

Náš projekt měl tyto cíle:

1.       Poznat vliv specifických a obecných modernizačních procesů na hodnoty a způsob života hlučínské populace.

2.       Poznat konkrétní atributy mezigenerační proměny způsobu života.

3.       Pomocí české a mezinárodní komparace přispět k poznání obecných a specifických stránek modernizace způsobu života.

cílům 1 a 2: Poznat vliv specifických a obecných modernizačních procesů na hodnoty a způsob života hlučínské populace a poznat konkrétní atributy mezigenerační proměny způsobu života.

V rámci kvalitativního výzkumu jsme způsob života analyzovali ve čtyřech dimenzích: pracovní život, rodinný život, pospolitý život, náboženský život. V monografii Mezigenerační proměny způsobu života na Hlučínsku jsme proměny životního způsobu popisovali a interpretovali v kontextu modernizačních procesů, které v souladu s naší definicí modernizace dělíme na procesy obecné (individualizace a racionalizace) a specifické (urbanizace, růst vzdělanosti, intelektualizace práce, detradicionalizace rodiny, industrializace, sekularizace a stárnutí populace). Kromě těchto intervenujících modernizačních podmínek jsme jako další konkrétní podmínky proměn a stability způsobu života identifikovali regionální identitu a historický kontext regionu.

Kvalitativní výzkum přinesl poznání několika atributů mezigenerační proměny způsobu života, které jsme uspořádali do modelu proměn způsobu života a intervenujících modernizačních procesů. Model ukazuje, že na Hlučínsku přetrvává soudržná integrovaná rodina jako centrální kategorie životního způsobu, ale mezigeneračně dochází k přechodu od pevné, tradičně založené rodinné soudržnosti, k flexibilní a reflektované, která je vystavěná s ohledem na autonomii jednotlivců v rodině. Intervenující individualizační proces projevující se růstem vzdělanosti, sociální diferenciací a detradicionalizací rodiny vede k tomu, že se mezigeneračně zvyšuje důraz na respektování nezávislosti a utváření rodinné i individuální autonomie. Všeobecné uznání důležitosti rodinné a individuální autonomie vede k posilování tolerantnosti mezi generacemi. Ta je posilována erozí sociální kontroly, která souvisí s tím, že region je po roce 1989 vzhledem ke svému okolí otevřen, ale je uzavřenější vnitřně. Ubývá každodenních setkávání ve veřejném prostoru, spolu s tím klesá tlak k normativní konformitě a zároveň roste počet těch, kteří situace vědomě reflektují a interpretují a na základě toho vykazují méně konformní způsoby jednání, a ty jsou postupně normalizovány. Lokální pospolitost tak již nesehrává roli sociálního kontrolora a posuzovatele správnosti jednání, ale spíše roli místa pro sociabilitu, setkávání a vzájemnou pomoc. Nezbytnou kontextuální intervenující podmínkou existence pospolitého života je pociťovaná hlučínská identita, která mezigeneračně neoslabuje, ale proměňuje se. Zatímco pro příslušníky první generace je regionální identita spjata spíše s vědomím společně sdílené komplikované historie regionu, regionální identita příslušníků druhé a třetí generace vyrůstá spíše z nově budované identity regionu po roce 1989, která není primárně založena na historických souvislostech, ale na orientaci na budoucnost a rozvoj regionu.  

Eroze sociální kontroly má vliv také na proměnu náboženské víry, výchovy a praxe. Mezigeneračně dochází k oddělování náboženské víry a praxe. Eroze sociální kontroly spolu s růstem individualizace a úrovně vzdělání umožňuje privatizaci náboženské víry těm, kteří se pro ni rozhodli.

Nezanedbatelným faktorem, který ovlivňuje soudržnost rodin a mezigenerační solidaritu, je intelektualizace práce. V souvislosti s ustupujícím industrialismem a s růstem vzdělanosti po roce 1989 se převažující manuální charakter práce změnil v  charakter duševní a současně s tím se omezily možnosti podřizovat placenou práci rodině a činnostem vázaného času. Práce vykonávané ve vázaném čase typické pro venkovský způsob života (stavby, rekonstrukce, záhumenka apod.) byly výrazně utlumeny, což je jeden z důležitých faktorů, který vedl k nepřímé urbanizaci venkovského způsobu života.

Výsledky kvalitativního výzkumu potvrzují, že k hlavním změnám ve způsobu života na Hlučínsku dochází v souvislosti s důsledky transformace české (československé) společnosti po roce 1989. Z analýzy našich dat plyne, že hlavní změny v životním způsobu jsou způsobovány aktivní adaptací obyvatel na vnější společenské procesy, tedy tím, jak se Hlučínsko přizpůsobuje obecným intervenujícím modernizačním procesům a jak se na nich podílí a využívá ve svůj prospěch. Hlavní aktivní roli v těchto přeměnách sehrála současná střední generace, u níž došlo k souběhu vnějších změn (restituce, privatizace, demokratizace veřejného života) s fází životního cyklu a s individuálními zájmy při zakládání rodiny. Zjištění o klíčové roli druhé generace se potvrdilo i při zkoumání hodnotové orientace v rámci  kvantitativního výzkumu. Potvrzuje se schopnost hlučínské pospolitosti využívat vlastní lidský potenciál, včas „číst“ měnící se podmínky vnějšího světa a změny využívat ve svůj prospěch.

Závěry kvalitativní studie posloužily nejen ke splnění cílů „poznat konkrétní atributy mezigenerační proměny způsobu života a identifikovat vlivy specifických a obecných modernizačních procesů na hodnoty a způsob života hlučínské populace“, ale staly se východiskem pro vytvoření projektu kvantitativního sociologického výzkumu, na jehož základě jsme plnili třetí cíl projektu.

K cíli 3: Pomocí české a mezinárodní komparace přispět k poznání obecných a specifických stránek modernizace způsobu života.

V kvantitativním výzkumu jsme se soustředili hlavně na ty projevy modernizace, které se dotýkají sociálního systému společnosti, tedy na změny v hodnotové orientaci obyvatel, způsobu jejich myšlení hlavně v souvislosti se sekularizací současné společnosti, uspořádáním mezilidských vztahů v rodině a přeměn v oblasti způsobu života. Nejsou zde evidentně dotčeny všechny projevy modernizace a jejich průběh, jako například její ekonomické a politické souvislosti. Důvodem k této redukci sledování průběhu modernizace jako permanentního procesu byly limitované možnosti empirického sociologického výzkumu. Soustředili jsme se tak především na dopady vnějších i vnitřních modernizačních vlivů na změny způsobu života a hodnotové orientace obyvatel.

1. Průběh modernizace je ovlivňován historickými událostmi

Specifika hlučínské populace spočívá v tom, že veškeré vnější modernizační vlivy přijímá prostřednictvím vlastní hodnotové orientace jednotlivců, která je zásadně ovlivněna historickými zkušenostmi generací. Na tomto základě se formovala subkultura tohoto společenství, hodnotová a normativní struktura i mentalita jeho obyvatel. Hlučínská pospolitost v důsledku toho není pasivním objektem působení vnějšího prostředí, ale je schopna realizovat vlastní modernizační aktivity a iniciativně v rámci svého způsobu života řešit problémy, které obecně modernizace přináší. Výrazně se tato povaha většiny Hlučíňanů projevuje v jejich hodnotových orientacích.

2. Specifika hodnotové orientace Hlučíňanů

V monografii Konfrontace hodnot v pozdní modernitě jsme poukázali na výraznou specifičnost hodnotového světa Hlučíňanů, a to jak ve srovnání s českou populací, tak i ve srovnání s  širším evropským kontextem. Tato specifičnost se projevuje nejvýrazněji ve zjevném vnitřním rozporu  hodnotových orientací Hlučíňanů. Na jedné straně zde silně rezonují momenty označované běžně jako konzervativní (příklon k tradicím a úcta k historickým zkušenostem populace, náboženská orientace) a s nimi spjatá schopnost transcendence (orientace na druhé projevující se v silné regionální identitě a mezilidské solidaritě), na druhé straně – zdánlivě v rozporu s tímto hodnotovým základem – zde nacházíme silnou otevřenost změně (svědčící o schopnostech adaptability na nové podmínky a podněty) a silnou orientaci na úspěch (spojenou s pracovitostí a individuálním úsilím). Tato specifická konfigurace hodnotových orientací (důraz na tradice ve spojení s otevřeností vůči novým podnětům) činí Hlučínsko unikátním regionem, k němuž jsme v mezinárodních datech, která máme k dispozici, nenalezli zřetelnou paralelu.

3. Vnitřní rozpornost hodnotové orientace Hlučíňanů

Pokud jde o proměnu hodnot v čase, výsledky, k nimž jsme dospěli, potvrzují dva fungující procesy v hlučínské populaci. Za prvé je zde patrné posilování hodnot orientovaných na úspěch a otevřenost změně v nejmladších věkových kohortách, což potvrzuje již zmíněnou poměrně velkou otevřenost hlučínského společenství modernizačním vlivům a obzvláště procesu individualizace. Na druhou stranu zde ve srovnání s jinými zeměmi zaznamenáváme méně strmý pokles konzervatizmu, a to ve všech věkových skupinách. Dokonce lze v datech pozorovat na Hlučínsku určitou tendenci k návratu k hodnotám typickým pro nejstarší věkovou kohortu. To naznačuje plauzibilitu hypotézy, podle níž může modernizace vést v důsledku otevření prostoru pro individualizaci k formování rezistencí vůči globalizačním tlakům. Důsledkem modernizace je tak i obrana některých stávajících hodnot, vznikají nové iniciativy a aktivity usilující nejen o zachování tradic, ale i o jejich rozšiřování. Potvrzuje se, že Hlučínsko je tedy moderní společenství nejen otevřené všem vnějším vlivům, ale schopné i vlastních modernizačních iniciativ.

4. Víra jako základ duchovního světa

Hlučínského katolíka odlišuje od katolíků z jiných zemí orientace na otevřenost změně, požitkářství a samostatnost. Hlučínský katolík vykazuje nezvykle silný příklon k těmto orientacím srovnatelný s dánskými a německými protestantskými skupinami. Předpokládáme, že tento individualizovaný rys Hlučíňanů, který se v nejmladší věkové kohortě ještě posiluje, je jednak důkazem dlouhodobého historického vlivu kulturního prostředí německého Pruska na území Hlučínska, jednak důkazem otevřenosti hlučínských obyvatel současným modernizačním procesům, jejichž nedílnou součástí je individualizace. Z obecného hlediska je hlučínský náboženský individualismus důsledkem dopadu modernizačního procesu sekularizace, která vede k privatizaci náboženské víry.

5. Růst vzdělanosti vede k individualizaci.

Na základě našeho výzkumu rodinného života lze očekávat, že růst vzdělanosti, jako jeden z modernizačních procesů, může mít v širším časovém rámci vliv na potenciální rozpad konzervativního společenského klimatu na Hlučínsku a jeho postupnou individualizaci. To odpovídá našim zjištěním z kvalitativního výzkumu, v rámci kterého jsme identifikovali růst vzdělanosti jako jeden z nejsilněji působících modernizačních procesů.

6. Několik desetiletí podobných podmínek homogenizuje odlišné populace. Některá specifika však přetrvávají.

Předpokládali jsme, že v důsledku modernizačních vlivů v oblasti prohlubující se individualizace a unifikace veřejné sféry bude docházet ke změnám ve způsobu života Hlučíňanů, který se bude stále silněji i v každodenním životě přizpůsobovat globálním trendům a zejména moderním spotřebitelským stereotypům. V důsledku toho se bude stále silněji prosazovat uniformita a univerzalismus, což by se v praxi mělo projevit jako všeobecné sbližování životních stylů a hodnotových orientací v rámci populace České republiky i Evropy. Tato hypotéza se potvrzuje jen z části. Pokud jde o Hlučínsko, musíme konstatovat, že toto společenství si nadále zachovává své zvláštnosti projevující se hlavně v oblasti hodnotové orientace a mentality, ale i některých specifik každodenního života. Obecně lze také konstatovat, že v případě Hlučínska jsme identifikovali poměrně silný mezigenerační přenos hodnot orientovaných jak na kolektivní, tak i na individuální zájmy. Specifickou konfiguraci hodnot Hlučíňanů předávají rodiče úspěšně dále mladším generacím, které navzdory rostoucímu vlivu hodnot orientovaných na úspěch a otevřenost změně disponují stále znatelně silným konzervatismem a hodnotami orientovanými na druhé, které jim umožňují zachovávat kulturní i regionální identitu a s jistou stálostí odolávat čím dál silnějším tlakům trvalé modernizace.

podzimní sociologická konferenceField Research in AnthropologyReligionistická konference 2017Anthropology Refugees Public ImaginaryHodnoty a normy v pozdně moderní společnostiSystematizované odborné praxeLaboratoř sociálněvědních výzkumůZahraničí KSOCStudijní oboryStuduj na UPŽurnál onlineFB KSAStuduj andragogikuStuduj antropologiiStuduj sociologiiStuduj religionistiku
Aktualizováno: 31. 1. 17, vytvořeno: 2. 5. 14,

Přihlásit

Pro přihlášení na web zadejte svoje uživatelské jméno a heslo: